Význam hodnocení aktivity choroby samohodnotícími dotazníky  u pacientů s revmatoidní artritidou.

Terapie, která se dnes používá v léčbě revmatických onemocnění je účinná a dokáže výrazně ulehčit pacientovi obtíže. Rozhodnutí o typu terapie a dávce je však složité a rozhodně neexistuje jednoznačný návod jaké léčivo, kdy a v jaké dávce je pro pacienta nejvhodnější. Existuje pouze všeobecný princip pro rozhodnutí o způsobu léčby, který spočívá v používání agresivnější, ale bohužel také nebezpečnější nebo dražší medikace v případě aktivní choroby na rozdíl od případů málo aktivní revmatoidní artritidy. Prubířským kamenem  při rozhodování o vhodnosti terapie pro každého pacient je zhodnocení aktivity jeho choroby. Bohužel neexistuje jednoznačný test, který by jednoduše zhodnotil aktivitu choroby. Bylo by sice ideální, kdybychom například měli laboratorní test, jakým je například sedimentace, který by nám dokázal jednoduše říci, že čím vyšší hodnota sedimentace, tím je choroba aktivnější. Bohužel někteří pacienti mají přes velké bolesti a oteklé klouby sedimentaci normální. Proto se pro zhodnocení aktivity používají složitější vzorce, do kterých se zadává více hodnot.

Důvod vzniku samohodnotících pacientských dotazníků pro léčbu pacientů s revmatickými chorobami.

Se zavedením biologické terapie se již před 20 lety před našimi kolegy v USA objevil stejný problém, jaký se dnes v plné nahotě projevuje i nás. Revmatologové neměli dostatečný čas na to, aby byli schopni vyhodnotit DAS score u všech pacientů a pracovat s těmito hodnotami systematicky. Přestože všichni lékaři o jeho užitečnosti věděli , tak složitost výpočtu a doba který tento výpočet trval a neochota měnit své klinické návyky neumožňovaly používání DAS score u každého pacienta v každé návštěvě. Američtí revmatologové se podívali znovu na to, jak se dá hodnotit stav pacienta a zda není možné použít některé údaje , které je schopen poskytnout pacient bez složitého vyšetření. Profesor Ted Pincus pátral po tom, zda některé údaje , které by byl pacient sám schopen zaznamenat v jednoduchém dotazníku, by umožnily zhodnotit aktivitu jeho choroby bez nutnosti složitého vyšetřování a odběrů krve. Pan profesor Pincus si uvědomil, že podobně jako předešlé parametry aktivity v DAS score se vlivem choroby mění i samoobslužnost pacienta. Pokud je pacient aktivní, není schopen provádět běžné denní činnosti jako je oblékání, hygienu, špatně se pohybuje atd. Zhodnocením funkce v kombinaci s posouzením bolesti a celkového stavu vyplněním jednoduchého dotazníku je pacient schopen získat údaje, které dokáží nahradit komplikovaný výpočet DAS 28. Jednoduchý dotazník MDHAQ navržený panem profesorem , který si vyplní a průměrný pacient dokonce sám vyhodnotí, dokáže citlivě zhodnotit aktivitu choroby. Hodnoty aktivity je pak pacient spolu s lékařem i schopen sledovat v průběhu času. Porovnávání výsledků umožňuje sledovat průběh choroby ve smyslu progrese či zlepšení závislosti na terapii. Pro stanovení aktivity není nutné do složitých vzorců zadávat výsledky z laboratoře a ohmatávat pacientovy klouby.

Důvod  vzniku samohodnotících pacientských dotazníků pro léčbu pacientů s revmatickými chorobami.

Se zavedením biologické terapie se již před 20 lety před našimi kolegy v USA objevil stejný problém, jaký se dnes v plné nahotě projevuje i nás. Revmatologové neměli dostatečný čas na to, aby byli schopni vyhodnotit DAS score u všech pacientů a pracovat s těmito hodnotami systematicky. Přestože všichni lékaři o jeho užitečnosti věděli , tak složitost výpočtu a doba který tento výpočet trval a neochota měnit své klinické návyky neumožňovaly používání DAS score u každého pacienta v každé návštěvě. Američtí revmatologové se podívali znovu na to, jak se dá hodnotit stav pacienta a zda není možné použít některé údaje , které je schopen poskytnout pacient bez složitého vyšetření. Profesor Ted Pincus pátral po tom, zda některé údaje , které by byl pacient sám schopen zaznamenat v jednoduchém dotazníku, by umožnily zhodnotit aktivitu jeho choroby bez nutnosti složitého vyšetřování a odběrů krve. Pan profesor Pincus si uvědomil, že podobně jako předešlé parametry aktivity v DAS score se vlivem choroby mění i samoobslužnost pacienta. Pokud je pacient aktivní, není schopen provádět běžné denní činnosti jako je oblékání, hygienu, špatně se pohybuje atd. Zhodnocením funkce v kombinaci s posouzením bolesti a celkového stavu vyplněním jednoduchého dotazníku je pacient schopen získat údaje, které dokáží nahradit komplikovaný výpočet DAS 28. Jednoduchý dotazník MDHAQ navržený panem profesorem , který si vyplní a průměrný pacient dokonce sám vyhodnotí, dokáže citlivě zhodnotit aktivitu choroby. Hodnoty aktivity je pak pacient spolu s lékařem i schopen sledovat v průběhu času. Porovnávání výsledků umožňuje sledovat průběh choroby ve smyslu progrese či zlepšení závislosti na terapii. Pro stanovení aktivity není nutné do složitých vzorců zadávat výsledky z laboratoře a ohmatávat pacientovy klouby.

Anamnestické údaje jsou v  informace, které nám dokáže říci samotný pacient.  Většinou jsou to údaje o tom,  jestli netrpí některými závažnými chorobami, které jsou s kloubními obtížemi spojeny.  Dále jestli  u něj neexistují  choroby, které by mohly ovlivnit medikamentosní terapii.  Pokud by například měl žaludeční vředy, pak se budeme  obávat nasadit nesteroidní antirevmatika atd. V následujících  řádcích podáváme přehled příznaků, po kterých by měl revmatolog  pátrat.  Z tohoto důvodu je vhodné, pokud pacient může být směrován pomocí     pomocí dotazníku  k některým  důležitým informacím, které by jinak nepovažoval za důležité. Údaje v dotazníku nemusí podat jednoznačné  informace, ale v každém případě musí být sensitivní / citlivý / aby zachytil možné problémy ve všech důležitých ústrojích a které pak musí být zpřesněny cílenými dotazy při ůstním rozhovoru.  Pokud v dotazníku pacient zaškrtne   údaj o přítomnosti některého z příznaků, pak již víme na co se zaměříme. V naší ambulanci opět v rámci  vstupního vyšetření musí na dotazníku pacient  zodpovědět otázky , které nám pomohou  zjistit  tyto údaje.

Chtěli jste někdy vědět, jak lékař dokáže  určit jak je vaše choroba aktivní? Jak mnoho Vás  revma postihuje, jak moc Vás to bolí a jestli Vám Vaše léčba pomáhá?  Pokud ano , tak v následujících řádcích se to budeme snažit vysvětlit. Odpovědi na tyto otázky nejsou jednoduché protože   v revmatologiii  neexistuje  test , který by například jediným odběrem z krve   zodpověděl na  otázky o  aktivitě,  prognose a změně Vašeho  stavu  .  Na druhou stranu ve Vašem případě existuje někdo, kdo tyto odpovědi zná a to jste Vy.   Je zvláštní, že  muselo proběhnout  několik studií a několik let výzkumu, aby lékaři zjistili, že to co jim pacienti řiíkají je pravda.  Pacient který se označil sám za hodně postiženého na začátku skutečně špatně dopadl , a jeho klouby vypadaly hůře než  člověk, který sám sebe nepovažoval  za tolik   nemocného i když samotní lékaři mezi nimi výrazné rozdíly například pomocí laboratorních hodnot nezjistily. Proto jsou dotazníky vyplněné pacientem  důležité. V následujích řádcích  popíšeme  dotazník  MD HAQ.RADAI  a zhodnocení bolesti.